středa 6. ledna 2016

Rozhovor s vítězem 7.ročníku


Sedmý turnaj, sedmý vítěz a sedmý manažer pro rozhovor. Tentokrát je to ZETTY. Je to snad jediný manažer, který okusit turnaj s dvěma týmy. Po loňském prohraném finále slavil letos s týmem CSKA MOSKVA vítězství. Jaká byla cesta z jeho pohledu, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

V první řadě velká gratulace k vítězství. Po loňské účasti s týmem DETROIT R.WINGS jsi se do letošního ročníku přihlásil s CSKA MOSKVA. Vzhledem k tomu, že oba týmy hrály finále, nelze je snad ani rozlišovat na A a B tým. Jak oba týmy jako manažer vnímáš?
Díky, po mnoha účastech v mnoha pohárech se mi konečně povedlo nějak vyhrát, takže mám fakt radost. Vzhledem k tomu, že i můj B-tým funguje poměrně dlouho, tak už je beru jako rovnocenné. Je to dáno i tím, že vzhledem k obsazenosti Paraguaye je lehčí dosáhnout tam na pohárové příčky, což se mi celkem pravidelně daří, zatímco v Rusku jsem se díky velké konkurenci do pohárů dostal jednou.

Očekával jsi změnou týmu po loňské finálové účasti s DETROIT R.WINGS zisk poháru?
Už minulý rok jsem měl šanci vyhrát, ale St. Tropez bylo loni šťastnějším týmem. Letos jsem nasadil ruský tým, jelikož v Paraguayi jsem hrál o OP a cíl byl stejně jako loni pokusit se turnaj vyhrát.

Síla týmu byla znát již z nasazení - podle koeficientu jsi byl postaven jako největší favorit turnaje. Výsledky ve skupině byly však většinou těsné, dokonce jsi i dva body ztratil. Jak jsi celou základní část vnímal?
Vzhledem k těžkým bojům v ruské lize, jsem se snažil šetřit síly, což se nevyplácelo, jelikož soupeři měli svou kvalitu a výsledky byly proto velmi vyrovnané, naštěstí výsledky však hrály v můj prospěch. Na konci už pak šlo jen o umístění, takže tam jsem to až tolik nemusel hrotit.

Díky zápasu o celkové umístění jsi přenechal první místo týmy Skittobas Vysoká B. Bylo pro tebe nasazení do play off z prvního místa důležité, nebo hráči zápas takříkajíc odchodili?
Zápas jsem nevypustil, ale rozhodně jsem porážku nebral jako nic drastického, 2. místo slibovalo výhodu domácího prostředí ve všech kolech play-off.

Ve čtvrtfinále Tě čekali Sumci - pořadatelský tým a účastník všech ročníků turnaje. Ač měl tvůj tým převahu, dlouho bylo skóre nerozhodné. Rozdílový gól padl až v 71.minutě. Jak velký strach panoval v týmu z možného vyřazení již v prvním kole? 
Musím říct, že mě pořadatel zaskočil tím jak vyrovnanou partii odehrál. Myslím že z mé strany došlo k lehkému podcenění, ale naštěstí se kvalita projevila a já byť s problémy postoupil.

V semifinále se do cesty postavil tým GKS Katowice - účastník 2.ligy, přesto dlouho vévodící tým základních skupin aktuálního ročníku. 
V semifinále už jsem nic nenechal náhodě, na soupeře se připravil a nakonec se to vyplatilo. Když jsem po výsledku 3:0 postoupil stejně jako loni do finále.

Finále je také hodně zajímavá kapitola. Jak jsme již zmínili, v loňském ročníku jsi s týmem Detroitu došel až do finále, kde Tě zastavil FC St. Tropez. A stejný soupeř s touhou obhajoby Tě ve finále čekal znovu. Jak probíhala příprava na poslední zápas?
Finále bylo asi nejdůležitějším zápasem sezóny, jelikož to bohužel opět vypadá, že budu bez EP. Navíc jsem měl motivaci o to větší, abych soupeři oplatil loňskou porážku, což se poměrně se štěstím podařilo. Nasadil jsem téměř to nejlepší co jsem měl k dispozici, ale zápas to byl vyrovnaný a mohl dopadnou jakkoliv, naštěstí se ujaly hned dvě střely ze tří, které mířily na bránu.

Která fáze turnaje byla nejtěžší?
Rozhodně finále, kde jsem vyhrál opravdu jen díky štěstí, jelikož výhru by klidně mohl urvat i soupeř.

Na jakém pomyslném místě úspěchů tvého týmu na brejku je triumf v turnaji?
Někde na úrovni vítězství v 2. lize. Nedá se to srovnávat se 4. místem a následným postupem do EP, ale úspěch to je velký a už se těším na pohár, který aspoň trochu vyplní prozatím prázdnou síň slávy.

Jak hodnotíš turnaj a co bys nejradši změnil?
Turnaj se mi líbí, už jsem si zvykl brát ho za jakousi náplast na neúčast v OP či EP. Mě tedy systém turnaje vyhovuje a líbí se mi a jsem rád, že pokračuje dalším ročníkem.

CSKA MOSKVA figuruje mezi přihlášenými i pro 8.ročník. A vzhledem k tomu, že přihlášený je i St. Tropez, bude o diváckou atraktivitu opět postaráno. Dosud žádný tým ještě nedokázal vyhrát turnaj podruhé. Jak velká je motivace tento historický mezník prolomit?
Přihlášený jsem znovu, protože šance na EP je opravdu minimální. Už jsem trochu prohlížel seznam přihlášených a vypadá to, že se turnaj zkvalitňuje. Přibylo spoustu týmů z 1.ligy, takže na obhajobu nemyslím, ale bylo by to super. Ale favoritů bude určitě víc, i když asi mezi ně budu patřit jak CSKA MOSKVA tak FC St. Tropez.

Jak dlouho už figuruješ na brejku a jak jsi se k němu dostal?
Brejk hraju už asi 6 nebo 7 let s přestávkami, myslím že jsem začal asi v 8. třídě na základce. Začínal jsem v Turecku, poté jsem se přesunul do Chile, kde už jsem hrál i první ligu a dokonce trénoval i repre. Další restart byl v Rusku, kde se mi líbí, je tam docela dobrá parta manažerů a hlavně je tam velká konkurence a boj o umístění. B-tým jsem založil v Paraguayi kvůli malé obsazenosti, byť jsem původně uvažoval o návratu do Chile, ale tam je situace přece jen lepší. Jinak k brejku mě přivedl spolužák na základní škole, kde nás to hrálo víc, ale dnes už nikdo jiný nehraje.

Žádné komentáře:

Okomentovat