čtvrtek 16. července 2015

Rozhovor s vítězem 5.ročníku


Přišel, viděl, zvítězil. Tak by se dalo stručně napsat o vystoupení manažera klubu AC Sparta Praha - tedy klubu, který se bez předchozích účastí přihlásil do 5.ročníku turnaje a ihned zvítězil. O tom jaké měl z turnaje pocity, koho se nejvíce obával a proč nebude obhajovat se s Vámi podělil v následujícím rozhovoru.

V první řadě velká gratulace k vítězství. Ač už se jednalo o 5.ročník, pro tebe to byla první účast. Co Tě k tomu vedlo?
Ahoj, děkuji. No dříve jsem hrál v úterý ZPČR nebo mezinárodní poháry. Před sezonou jsem si řekl, že to chce změnu a tak sem zkusil tento turnaj. Do pohárů jsem se nedostal a tak byl tento turnaj jasnou volbou.

Dle koeficientu jsi byl se svým týmem nasazen na druhém místě - tedy jeden z velkých favoritů. Připadal sis tak? Jaké byly tvé ambice v turnaji?
Tak pochopitelně že jsem hned na začátku turnaje koukal co budu mít za soupeře. Bylo tam několik silných soupeřů, ale doufal jsem že by to mohlo vyjít. Ambice jsem tedy měl ty nejvyšší a titul jsem chtěl.

Hned první zápas ve skupině skončil remízou. Rozhodil Tě tento výsledek?
Ani ne, v tom zápase sem byl jasně lepším týmem, ale byl to prostě smolnej zápas a nedokázal jsem v něm vyhrát. Takže tu remízu jsem nějak moc neřešil.

Zbývající zápasy ve skupině jsi již zvládl bez ztráty bodu. Který ze soupeřů činil největší potíže?
Tak ve skupině v podstatě nebyl žádný soupeř, kterého bych nějak moc řešil, dalo by se říct že největší potíže mi činil ve čtvrtfinále Slovan Liberec.

16 bodů nakonec znamenalo 2.místo v celkové tabulce pro play off a tedy jistota, že všechny zápasy (krom finále) budeš hrát na domácím hřišti. Byla to velká výhoda?
Domácí prostředí je vždy výhodou, takže to byla příjemná skutečnost.

Ve čtvrtfinále Tě čekal Slovan Liberec, což byl finalista minulého ročníku. Měl jsi ze soupeře respekt? Jak jsi svůj tým připravil?
Jak už jsem řekl, tak z tohoto soupeře jsem měl asi největší respekt. Slovan má kvalitní kádr, i když trošku starší. Nicméně znám ho už z naší ligy, takže jsem věděl co od něj mohu čekat. Ale zápas to byl vyrovnaný a klidně jsem mohl skončit už v čtvrtfinále.

V semifinále jsi hrál proti týmu FC Arsenal London, který předvedl v předchozím kole nejsuverénější výsledek, když svého soupeře smetl 5:0.
No, semifinále jsem popravdě moc nezkoumal, protože jsem tou dobou byl na dovolené a válel jsem u moře, takže sestavu sem nechal a pouze sem dal klíčák. Jinak sem soupeře nezkoumal.

Soupeřem pro finále byl FC Bayern 1982, což je tradiční účastník turnaje a už se v minulosti probojoval i do finále. Navíc skončila výhoda domácí prostředí. S jakou vizí a důležitostí jsi připravil tým na poslední zápas?
To už byl zápas o všechno a pochopitelně že jsem chtěl uspět. Udělal sem před zápasem několik změn a vyplatilo se.

Která fáze turnaje byla nejtěžší?
Pro mě určitě čtvrtfinále, kde jsem mohl klidně vypadnout.

Na jakém pomyslném místě úspěchů tvého týmu na brejku je triumf v turnaji?
Všechny turnaje ředím na stejno, takže na stejné jako všechny ostatní turnaje co jsem vyhrál.

Jak hodnotíš turnaj a co bys nejradši změnil?
Turnaj je to povedený a asi bych na něm neměnil vůbec nic.

Všiml jsem si, že pro další ročník již mezi přihlášenými nefiguruješ. Je to tím, že vítězstvími jste dosáhli v turnaji maxima a je potřeba změnit turnaj?
Hlavně bych rád hrál mezinárodní poháry v dalším ročníku. Jinak klidně bych se někdy v budoucnu pokusil triumf obhájit.

Jak dlouho už figuruješ na brejku a jak jsi se k němu dostal?
Na brejku už působím relativně hodně dlouho s asi roční pauzou. Ani nevím jak dlouho jsem měl první tým, ale bylo to hooodně dlouho. Jinak na brejk mě přivedl bratránek, který ho taky hrál a pořád ho hraje.

1 komentář:

  1. pěkný rozhovor, gratulace vítězi :-), poděkování za organizaci turnaje a tak to zase zkusím příští ročník :-).

    OdpovědětVymazat